Vytisknout

 

Kompostování je přirozená biochemická přeměna, při které vzniká z organických látek za přístupu vzduchu a vlivu živých mikroorganismů stabilní organická hmota – hnojivý substrát. Výsledkem tohoto procesu je přeměna nestabilních přírodních surovin na stabilní hnojivo, tento proces doprovází snížení objemu, hmotnosti, obsahu vody a zvýšení teploty během fází kompostování. Celý proces by se dal vyjádřit rovnicí:

 

Organické látky + O2 + mikroorganismy    →   kompost + CO2 + H2O + teplo

 

Faktory ovlivňující zrání kompostu:

 

 

V průběhu zrání (fermentace) kompostu ubývá část uhlíku jako kysličník uhličitý a poměr C:N se zužuje. Nadměrně široký poměr C:N prodlužuje zrání kompostu. V případě, že do půdy aplikujeme kompost nebo kteroukoliv jinou hmotu se širokým poměrem C:N, pokračuje její rozklad v půdě, k čemuž se spotřebovává půdní dusík, kterého se pak tolik nedostává rostlinám. Při příliš úzkém poměru C:N v čerstvém kompostu (pod 20:1) převyšuje obsah dusíku metabolickou potřebu mikroorganismů, přeměňujících organické látky na látky humusové. Doba zrání kompostu se tím rovněž prodlužuje a produktivita tvorby humusových látek klesá. Poměr C:N optimalizujeme při sestavování surovinové skladby na 30-35:1 tak, že k hmotám se širokým poměrem (sláma, kůra, piliny, listí, pazdeří, papír) přidáváme odpady s úzkým poměrem (kejda, drůbeží trus, chlévská mrva, fekálie). Pro komerční průmyslový kompost je povolen max. poměr C:N 30:1.

 

 

S obsahem organických látek v kompostu zpravidla stoupá i pórovitost, a tím i požadavek na vyšší vlhkost. Optimální vlhkost u čerstvého kompostu pro zemité komposty s obsahem organických látek do 20% v sušině (např. na bázi rybničního bahna) je 45-50%. Komposty ze zemědělských odpadních hmot s obsahem 30-40% organických látek v sušině vyžadují počáteční vlhkost 55-60%. Organické komposty ze stromové kůry, dřevních odpadů a při kompostování chlévské mrvy se zeminou, kdy obsah organických látek v sušině je v rozmezí 50-75%, vyžadují vlhkost 60-70%. V průběhu zrání se snižuje pórovitost a klesá požadavek na vlhkost. Jestliže si nejsme při zakládání kompostu jisti optimální vlhkostí, volíme raději nižší vlhkost, která se snadněji koriguje závlahou kompostu. Veliká vlhkost kompostu se upravuje mnohem obtížněji.